Euromos Antik Kenti 2023 Yılı Kazı ve Restorasyon Çalışmaları

2014

This contribution presents a project, which is solved in cooperation of Faculty of Civil Engineering CTU, ITAM and NTM within the Program of applied research and development of national and cultural identity (NAKI) in the years 2012-2015. It’s practical parts deal with a broad knowledge of architectural history, historic craft technology and conservation’s practices. The main goal of the project is a development of comprehensive methodology for specialized surveys and processing of stone intended for replacements and repairs of the ashlar masonry of historic buildings mainly composed of sedimentary rocks. The output of the project will also help to determine a relevant intensity of interventions and also the parameters of craftsman’s processing, with an emphasis on respect for authenticity and specific characteristics of a particular historical monument. Use of this methodology will enable to obtain all adequate historical, technological, technical and structural surveys, and subseq...

Živá archeologie, 2013

Kováøské zpracování železa pøedstavovalo v raném støedovìku zdroj základního sortimentu nástrojù pro zemìdìlskou výrobu, a tedy dùležitý prvek nutný pro pøežití vesnických komunit. Pøesto jsou dosud poznatky o podobì a organizaci výroby znaènì útržkovité, èasto se zamìøením pøedevším na centrální aglomerace kolem hradišś. Objekt z Modøic, rámcovì datovaný do 11. století, pøedstavuje zajímavý pøíklad vesnické kovárny. Pøestože výplò objektu nezahrnovala kováøské výrobky, odpad, který se zde nalezl, dokládá samotnou kováøskou výrobu a díky výskytu globulárních okují spolehlivì i kováøské svaøování. Konkrétní podoba kovárny je vzhledem ke zpùsobu zániku jen obtížnì rekonstruovatelná, pøesto lze na základì informací získaných metodou mikromorfologie z podlahových horizontù spolehlivì doložit funkci a získat zajímavé informace o úpravách interiéru.

Acta Universitatis Lodziensis. Folia Archaeologica, 2018

DergiPark (Istanbul University), 2012

Muzeum, 2022

Postcolonial approaches leading to the decolonization of thought resonate more in contemporary art than in museum circles. Therefore, the objective of this study lies in the general introduction of postcolonial approaches among museums, followed by their use in Czech society/ Lands through the example of the Náprstek Museum.

2014

This paper introduces a newly begun research project conducted by the Silesian Regional Museum (Slezské zemské muzeum) in Opava which aims to thoroughly document folk architecture in the regions affected by coal-mining and industrial activities, i.e. the region around the cities of Karviná and Ostrava in Czech Silesia. Field research and the concurrent archival research will focus on previously undescribed log houses, some of which are currently under threat. The methodology used in this project and described in this paper is based on previous research conducted in Bohemia, Moravia and Silesia, with special focus on interdisciplinary cooperation.

Nemateriální kulturní dědictví (intangible cultural heritage), úspěšný konceptuální (ale i jazykový) novotvar vytvořený experty mezinárodní organizace UNESCO pro označení prvků expresivní kultury sdílených různými typy komunit celého světa, pro které se v minulosti používaly termíny typu folklor, tradice či (tradiční) lidová kultura, se v posledních letech v mezinárodní kulturní politice etabloval jako ur-čitá protiváha "tvrdším" konceptům jako je světové dědictví. Na vytváření konceptu nemateriálního kulturního dědictví se na přelomu milénia výrazným způsobem podíleli odborníci z oblasti etnologických a antropologických věd (především ev-ropské etnologie a folkloristiky), kteří se dnes zabývají jak základním výzkumem kriticky interpretujícím jeho používání a dopady, tak související aplikovanou od-bornou činností. Pravděpodobně nejvýznamnější formou této aplikované odborné činnosti je práce v poradních orgánech Mezivládního výboru UNESCO pro zachování nemate-riálního kultu...

Archaeologia historica, 2019

Rescue archaeological research carried out in the territory of a pre-location agglomeration in Prague and contexts dated to the 11th-13th centuries have been yielding an increasing number of finds confirming the production and processing of non-ferrous metals. In 2017, a relatively small test pit in the cadastral zone of the Old Town, within the Klementinum complex, brought to light another series of archaeometallurgical finds associated with non-ferrous metallurgy. SEM-EDS analyses of selected samples confirmed specialized production activity on the site-the production of pewter bronze.

2017

Article examines the group of statues in the park in Lysá nad Labem, that was commissioned by the Count František Antonín Špork and which usually been associated with the famous Baroque sculptor Matyáš Bernard Braun. This article shows the possibilities of using historical survey methods in the analysis and interpretation of the sculptures. The main sources of new information about statues in th park in Lysá nad Labem are their pedestals, where we find the interesting clues revealing the history of the group and its main ideological program. The comparison of this group of the statues with the selected famous works of European Baroque sculpture demonstrated that its author, sculptor Johann Lang-Dlouhý, was very well focused on current trends, and that his works was not dependent only on production Prague sculpture studios.

Archeologické rozhledy

Tématem příspěvku je nová analýza dostupných poznatků o hrobech K1 a K2 v lodi předrománské rotundy sv. Víta, které byly objeveny již v roce 1911 a připisovány několika přemyslovským knížatům. Provedena byla zejména revize antropologických poznatků, analýzy stabilních izotopů uhlíku (δ13C) a dusíku (δ15N), analýza DNA a radiouhlíkové datování. Získaná data nedávají dohromady konzistentní obraz. Archeologie vylučuje připsání ostatků knížeti Bořivoji I. († asi 888/889), antropologie pak knížeti Boleslavu I. († 972). Oba obory by dovolovaly připsat s určitou pravděpodobností kosterní ostatky knížeti Boleslavu II. († 999), tomu ale neodpovídá radiokarbonové datování. Navržena je možnost připsat ostatky písemně doloženému jménem neznámému synovi knížete Boleslava I., který zemřel před rokem 972. Analýza DNA z K2 připsala ostatky ženě, pravděpodobně tedy manželce osoby K1.